Nezabydlely se i u vás?

Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta. Otestujte si své představy o cizincích.
Víte, kolik žije v Česku cizinců?
V Česku žilo dle statistik Ministerstva vnitra k 31. lednu 2025 1 101 369 cizinců, což je zhruba 10 % celkové populace ČR. Pro lepší představu, to je přibližně počet obyvatel Moravskoslezského kraje. Zdá se vám to moc, nebo málo? Počet cizinců na našem území každoročně stoupá – zatímco v roce 2000 žilo v Česku kolem 200 tisíc cizinců, o deset let později to bylo přibližně dvakrát tolik. Nicméně největší skok pozorujeme až od konce února 2022, kdy do Česka, stejně jako do většiny zemí EU, zamířily tisíce Ukrajinců v důsledku ruské vojenské agrese na Ukrajině. Podle údajů Ministerstva vnitra České republiky ke konci ledna 2025 pobývalo v Česku kolem 393 858 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Statistiky ministerstva ale nezahrnují všechny cizince, kteří u nás pobývají. Jak to tedy s počty cizinců v Česku skutečně je?
Za jakým účelem cizinci do Česka nejčastěji přicházejí?
Až do února 2022 přicházeli cizinci do Česka nejčastěji za zaměstnáním (zatímco v roce 2021 to bylo důvodem pro udělení pobytu u 64 % nově příchozích cizinců, k 31. prosinci roku 2024 to bylo jen 18 %). Se začátkem ruské vojenské agrese na Ukrajině se nejčastěji vydávaným typem pobytu stala dočasná ochrana, která je udělována občanům Ukrajiny. Ke konci ledna 2025 ji mělo skoro 36 % cizinců. Beze změn zůstal účel pobytu sloučení s rodinou (10 %). Za studiem a vědeckým výzkumem zamířilo do Česka 5 % osob, kvůli podnikání necelé 1 %. Kdo může v Česku pobývat „volně“ a která skupina cizinců naopak musí plnit tzv. účel pobytu?
V kterém odvětví pracuje nejvíce cizinců?
Počet zahraničních pracovníků se neustále zvyšuje. Podle statistik MPSV k lednu roku 2025 bylo na českém trhu zaměstnáno 837 472 cizinců a 131 738 cizích státních příslušníků v Česku podnikalo. Nejvíce je v Česku zaměstnáno Ukrajinců, následují pracovníci ze Slovenska, Polska, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Největší podíl cizinců je zaměstnán ve zpracovatelském průmyslu (téměř 27 %). Následují administrativní a podpůrné činnosti včetně agenturního zaměstnávání (kolem 20 %). Dále velkoobchod s maloobchodem a stavebnictví (oboje mezi 9 % a 10 %). Na druhé straně odvětvím s nejnižším zastoupením zaměstnaných cizinců zůstává veřejná správa (0,2 %). Různá míra zastoupení cizinců v pracovních odvětvích reaguje na nedostatek pracovních sil na domácím trhu práce. Jinými slovy, cizinci často pracují v odvětvích, kde se zaměstnavatelům nedaří sehnat české pracovníky, a zastávají pracovní pozice, o které není mezi Čechy dlouhodobě zájem. Pandemie covid-19 také ukázala, že Česko má nedostatek kapacit ve zdravotnictví a pečovatelských službách. I v této oblasti pracuje řada cizinců. V lednu 2025 se o české pacienty a klienty pečovatelských služeb staralo skoro 24 tisíc cizinců – zhruba třetina těchto pracovníků pochází ze zemí mimo EU.
Kolik procent sociálních dávek bylo v roce 2024 vyplaceno cizincům?
Ke konci roku 2024 bylo cizincům žijícím v Česku vyplaceno pouhých 4 % z celkového finančního objemu všech sociálních dávek. Z toho 2,1 % obdrželi občané EU a přes 1,9 % cizinci ze třetích zemí. Ve srovnání se stavem ke konci roku 2023 tedy došlo v těchto podílech k velmi malé změně. Tato čísla nezahrnují dávky, které obdrželi ukrajinští uprchlíci v režimu dočasné ochrany ani výplaty solidárním domácnostem (tj. v rámci LEX Ukrajina). V případě tzv. třetizemců stále platí, že pokud by jejich podíl na objemu všech sociálních dávek měl odpovídat jejich podílu na populaci ČR musel by být více než dvojnásobný. Cizinci, kteří jsou u nás zaměstnaní nebo podnikají, přitom přispívají do systému prostřednictvím povinných odvodů a daní stejnou měrou jako Češi. A jak je to s nárokem na dávky? Může o ně žádat každý, kdo u nás pobývá?
Jakou měrou se v roce 2024 podíleli cizinci na kriminalitě v Česku?
V roce 2024 cizinci spáchali 5,5 % všech objasněných skutků. Trestně stíháno bylo 9 441 osob. Čísla pachatelů trestné činnosti zahrnují jak občany EU, tak cizince ze třetích zemí. Je potřeba zdůraznit, že páchání trestné činnosti má téměř vždy dopad na možnost cizinců pobývat na našem území. Pokud se „třetizemec“ přechodně pobývající v Česku dopustil trestného činu a byl za něj pravomocně odsouzen, přistupuje Ministerstvo vnitra ke zrušení jeho pobytu. Která státní příslušnost je mezi pachateli trestných činů nejvíce zastoupená? A jakých trestných činů se cizinci dopouštějí?
Kolik osob bylo v roce 2024 odhaleno na území ČR při nelegální migraci?
V roce 2024 bylo odhaleno při nelegální migraci na území Česka celkem 9 461 cizinců. Co nám takové číslo řekne? A co přesně si máme pod pojmem „nelegální migrace“ představit?
V médiích se často mluví o nelegální migraci v souvislosti s pokusem o neoprávněné překročení hranic nebo se snahou cizinců dostat se přes Česko do dalších zemí EU. Takových případů je ale u nás naprosté minimum. Většinu neoprávněně pobývajících cizinců tvoří ti, kteří vstoupili do Česka legálně, ale překročili povolenou dobu platnosti víza nebo pobytu, často v souvislosti s výkonem zaměstnání.
Kolika cizincům udělilo Česko v roce 2024 mezinárodní ochranu (tedy azyl nebo tzv. doplňkovou ochranu)?
Hned v úvodu je potřeba říct, že občané Ukrajiny, kteří prchají v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajině, získávají specifický status pobytu - tzv. dočasnou ochranu. Nejedná se tedy o azyl. Česko vykazuje dlouhodobě velmi nízká čísla kladně posouzených žádostí o mezinárodní ochranu. V roce 2024 udělilo Ministerstvo vnitra azyl či doplňkovou ochranu 103 osobám. Nejvíce žádostí (93) bylo schváleno občanům Ukrajiny, následovali občané Myanmaru (22) a Ruska (20). V roce 2024 bylo podáno 1 517 žádostí, nejvíce žadatelů pocházelo z Uzbekistánu (233). Jak souvisí žádosti o mezinárodní ochranu, respektive kategorie uprchlictví, s nelegální migrací?
Jaké úrovně českého jazyka musí cizinec dosáhnout, chce-li žádat o trvalý pobyt?
Pro udělení trvalého pobytu je kromě celé řady dalších náležitostí nezbytné prokázat znalost češtiny na úrovni A2 úspěšným složením zkoušky. A2 předpokládá schopnost jednoduché konverzace a porozumění například v zaměstnání, na úřadech, u lékaře, ve škole. Vyšší úroveň, konkrétně B1, musí spolu s testem z českých reálií zvládnout ten, kdo chce žádat o české občanství. Test z reálií se zaměřuje na českou kulturu, historii a další společenské otázky. Jeho úspěšný absolvent musí například vědět, kolik je v Česku minimální mzda, jak se říká období rozvoje české kultury v 19. století nebo které město v jižních Čechách figuruje na seznamu UNESCO. Od 1. ledna 2021 navíc musí určité skupiny cizinců absolvovat adaptačně-integrační kurz. To je čtyřhodinová přednáška o životě v Česku, základních pravidlech a hodnotách České republiky, každodenních situacích, místních poměrech a kulturních zvyklostech. Požadavky na znalost českého jazyka a kultury jsou součástí obecnější integrační politiky, která klade důraz na úspěšné začlenění cizinců do většinové společnosti. Cílem integrace je podpořit zapojení cizinců do společnosti a vytvořit podmínky pro kvalitní soužití všech obyvatel ČR. Kdo se na integraci cizinců v Česku podílí? A jak takové integrační aktivity vypadají?
Kolik cizinců studuje na českých vysokých školách?
V roce 2024 studovalo na českých vysokých školách bezmála 56 000 studentů cizinců. Nejčastěji pocházeli ze Slovenska (22 669), dále z Ukrajiny (7 373), Ruska (4 952) a Kazachstánu (3 218). Cizinci studují na soukromých i veřejných vysokých školách, a to ve všech stupních studia. Pro samotné školy to znamená zvýšení prestiže i více vybraných financí na školném – kromě soukromých škol platí cizinci i na veřejných vysokých školách, studují-li v cizojazyčném programu. Na bakalářském a magisterském stupni je zapsáno téměř 50 tisíc studentů cizinců, přes 5,5 tisíce si jich u nás dělá doktorát. Jak je to s počty cizinců na českých mateřských, základních a středních školách?
Jak velká je arabská komunita v Česku?
V Česku žije (dle údajů Ministerstva vnitra k lednu 2025) přes 9 000 cizinců s přechodným a trvalým pobytem původem z arabských zemí. Nejpočetnější komunitu tvoří občané Egypta (1 859), po nich následují Syřané (1 669) a občané Tuniska (1 563). Jak vypadá komunita cizinců z arabských zemí v Česku?
Proč tato kampaň vznikla
Nikdy v historii nebylo jednodušší dostat se k informacím. Je tomu ale skutečně tak?
Dezinformace se díky moderním technologiím šíří stejně rychle jako pravdivé údaje a hranice mezi skutečným stavem věcí a názorem jednotlivce se pomalu rozmazává. Cizinci, žijící v České republice jsou vděčným cílem šíření těchto pomluv.
Účelem kampaně je poukázat na nejčastější předsudky kolující mezi Čechy, vysvětlit jak vznikají, a také je konfrontovat se skutečností. Dezinformace se totiž dobře šíří kvůli tomu, že se většinou jedná o pohodlné zjednodušení jinak komplikované reality.
Atlas předsudků
Poznejte je všechny!
Tento předsudek rád ve svých obětech budí dojem, že v Česku čelíme neustálé invazi cizinců.
Zajímá mě víc
Zákeřná příšerka, která zneviditelňuje české imigrační zákony a pravidla.
Zajímá mě víc
Další hojně rozšířený exemplář. Operuje s údajnou neslučitelností české kultury a jazyka s kulturou cizinců, kteří přicházejí do ČR.
Zajímá mě víc
Velmi hojně se vyskytující příšerka, která z cizinců dělá žíznivé pijavice tuzemského sociálního systému.
Zajímá mě víc
Tento předsudek vykresluje cizince jako do Česka propašované ilegály.
Zajímá mě víc
Klasický exemplář. Jeho největší zbraní je strach o vlastní pracovní uplatnění.
Zajímá mě víc
Stvůřička, která budí podezření, že se sem cizinci nelegálně vydávají pod záminkou politického azylu.
Zajímá mě víc
Příšerka, která ráda demonizuje cizince původem z arabských zemí.
Zajímá mě víc
Příšerka, co šíří dojem, že cizinci blokují místa v českých školách.
Zajímá mě víc
Obludka kouzlící se statistickými údaji. Cizince vykresluje jako kriminální živel měnící české ulice v bitevní pole.
Zajímá mě víc