24. února 2022 zahájila Ruská federace vojenský útok proti Ukrajině. V následujících týdnech a měsících nuceně opustila své domovy téměř třetina ukrajinských obyvatel. Asi 5,5 milionu z nich, převážně žen a dětí, hledalo bezpečí v zahraničí. Během první, nejvypjatější migrační vlny na začátku března 2022 proudily do států EU statisíce uprchlíků denně.
Členské státy EU aktivovaly 4.3.2022 tzv. Směrnici o dočasné ochraně a nabídly uprchlíkům speciální pobytový status s platností do jara 2023. Dočasná ochrana zahrnuje také ubytování, přístup na pracovní trh, zdravotní péči a další pomoc, o jejíž konkrétní podobě rozhodují jednotlivé státy. Přijímání uprchlíků a humanitární pomoc Ukrajině měly v prvních měsících války podporu 90% obyvatel Evropské unie.
ČR přijala během prvních pěti týdnů téměř 280 tisíc uprchlíků; později celkový počet vydaných pobytových oprávnění vzrostl na téměř 395 tisíc. V rámci EU tak ČR hostí třetí nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků (po Polsku a Německu) a má nejvyšší počet příchozích na 100 000 obyvatel.
Práva a povinnosti běženců upravuje speciální zákon, tzv. Lex Ukrajina, který vstoupil v platnost 21. března a poté byl novelizován s účinností od 28. června. Lex Ukrajina zavedl do českého systému institut dočasné ochrany, otevřel uprchlíkům volný přístup na trh práce, ale také do systému veřejného zdravotního pojištění a umožnil vyplácení humanitárních dávek. Zároveň nabídl i tzv. solidární příspěvek pro občany a firmy, které uprchlíkům poskytly zdarma ubytování.
Rychlá a účinná pomoc uprchlíkům byla podle odborníků nezbytným předpokladem pro zvládnutí humanitární krize a také proto, aby si běženci mohli začít hledat práci a vynaložené prostředky do systému postupně vracet. Odhadované náklady na zvládnutí migrační vlny vyčíslila vláda na 54 miliard korun.
Útok na Ukrajinu úplně změnil veřejný postoj k migraci a zvedl naprosto bezprecedentní vlnu solidarity. Už v únoru 2022 začaly vznikat digitální platformy pro nabízení pomoci a jednotlivci i organizované skupiny nabízeli uprchlíkům ubytování, dopravu, tlumočení i dobrovolnickou práci. V největší veřejné sbírce společnosti Člověk v tísni byly postupně vybrány téměř 2 miliardy CZK. Na platformě Pomáhej Ukrajině byly zaregistrovány nabídky ubytování pro více než 50 000 osob. A podle Konsorcia migračních neziskovek poskytli dobrovolníci na nádražích a na telefonních linkách asistenci uprchlíkům ve více než milionu případech a odpracovali desítky tisíc hodin. Češi také pozorně sledovali dění na Ukrajině – ještě v květnu téměř 60% z nich sledovalo válečné zprávy každý den.
Šest měsíců po útoku na Ukrajinu je mír stále v nedohlednu. Na českém území zůstává okolo 300 tisíc uprchlíků (46 % ženy / 19 % muži / 35 % děti). Více než polovina dospělých již pracuje a okolo 40 tisíc dětí by mělo 1. září nastoupit do českých škol. Vyhlídky do budoucna ale nejsou úplně růžové. Podmínky pro držitele dočasné ochrany se zpřísňují – červencová novela Lex Ukrajina omezila nárok na výplatu humanitární dávky a na hrazení zdravotního pojištění. Podle průzkumu MPSV přitom asi ¾ uprchlických domácností považuje svou finanční situaci za obtížně zvladatelnou až kritickou. K celkové nejistotě přispívá i fakt, že nikdo neví, jaké možnosti se uprchlíkům otevřou po skončení dočasné ochrany na konci března 2023.
Vlna solidarity ve společnosti také opadá a otevírá se prostor pro špatné zprávy. Zdražení energií zvedá ceny potravin a dalších produktů o desítky procent. Příchod uprchlíků zviditelnil a umocnil dlouho neřešené problémy, jako je nedostatek lékařů, asistentů na školách a cenově dostupného bydlení. A ke slovu přichází podněcování nenávisti, dezinformace, hoaxy a hledání viníků tam, kde nejsou.
Uprchlíci z Ukrajiny jsou pestrá a různorodá skupina – v uprchlických centrech se setkávají i lidé, kteří by se za běžných okolností na Ukrajině nikdy nesetkali, jednoduše protože žijí tisíce kilometrů od sebe nebo mají jiný životní styl a odlišné povahy. Někteří stačili před válkou včas utéct, jiní už přišli o dům nebo o někoho blízkého. Všichni ale utrpěli ztrátu domova a životní jistoty. A všichni budou potřebovat podporu, ať už se chtějí vrátit na Ukrajinu, nebo zůstat v ČR. Neméně důležité bude, aby se i samotní Ukrajinci, kteří v Česku plánují zůstat, snažili co nejrychleji začlenit do české společnosti a nezůstali jen s nálepkou “uprchlík”.